Okolí Harrachova láká spousty zajímavých míst, kde je možno se pokochat překrásným rozhledem na přírodu Krkonoš. Vaši cestu vám může zpříjemnit lanová dráha Harrachov - Čertova hora, která vás dopraví až na vrchol Čertovy hory. Každý si může vybrat trasu od méně náročné (krátké trasy pro rodiny s dětmi) až po náročné.
S krkonošskými cyklobusy jsou i vzdálené cíle dosažitelné. Nejsou určeny pouze pro cyklisty, ale i pro pěší turisty.
Harrachov leží na samém západním okraji Krkonoš a slouží jako východisko pro výlety především v západních Krkonoších.
Celý text >>>
Vyhlídka Janova skála.
Skalní vyhlídka v masivu Čertovy hory s omezeným výhledem na západní Krkonoše a polskou Szrenici.
Je vzálena pouze 1km od horní stanice lanovky Harrachov - Čertova hora
- Rozcestí Studenov.
Ze Studenova je možné pokračovat k dalšímu rozcestí Ručičky, nebo sejít do dolní 
Rokytnice,
do horní
Rokytnice a nebo zpět do
Harrachova na Rýžoviště. Na Studenově je také možnost občerstvení.
Dalším důležitým rozcestím při cestě
od horní stanice harrachovské lanovky jsou Ručičky. Asi 1km pod Ručičkami se nachází
horní stanice lanovky Horní domky vedoucí do horní Rokytnice.(možno na společný lístek Harrachov/Rokytnice).
Další cesta z Ručiček
vede na horskou chatu Dvoračky. Další cesta pak vede zpět do Harrachova Rýžoviště, nebo přes Kládovu cestu na Krakonošovu snídani.
Dvoračky se můžete pokochat
nádherným pohledem na údolí Rokytnice nad Jizerou.
Bouda Dvoračky ležící v nadmořské výšce 1140 m na jižním svahu Lysé hory.
je dominujicí svorový vrchol ve výšce 1435 m.n.m
Na jihovýchodních svazích Velká kotelní jáma a Malá kotelní jáma - typycké ledovcové kary se zbytky morén a vzácnou květenou. Na severním svahu kotle se nachází
Růženčina zahrádka. Jedná se o dosud zachovalý geometrický obrazec z vyrovnaného valu kamení nejasného původu.
jsou nejznámějším útvarem na vnitřním hřbetu Krkonoš a ční nad hranou Velké Kotelní jámy.
Nedaleko se nacházejí žulové skály, součásti bočních rozsoch pohoří, která se svažují na polskou stranu .
byla postavena na Vrbatově výšině 1400 metrů nad mořem a nedaleko
Vrbatovy boudy na památku lyžařů Bohumila Hanče a Václava Vrbaty, kteří nedaleko odtud zahynuli 24.3.1913
při lyžařském mistrovkém závodě na 50 kilometrů. Od mohyly je krásný výhled na okolní panorama Krkonoš.
V okolí mohyly jsou pozůstatky opevnění z 30. let 20. století, jež sloužily k ochraně hranice.
je nejvyšší vodopád v ČR, jeho celková
výška je 148 metrů. Tok říčky Pančavy zde opouští Pančavskou louku a padá do Labského dolu.
Přístup k vodopádu je po červené turistické značce mezi Labskou a Vrbatovou boudou. 
po r. 1830 nad závěrem karu Labského
dolu, vyhořela 6.11.1965 a nově postavena jihozápadně od zbořeniště v r. 1975 podle projektu Ing. arch. Z. Říháka.
V blízkosti na Labi patrné zbytky malé nádrže, sloužící dříve k nadržení vody pro Labský vodopád.
Leží na křižovatce nejznámějších a nejkrásnějších turistických tras. Odtud se rozbíhají cesty do všech atraktivních částí Krkonoš
do ©pindlerova Mlýna, Horních Míseček, Harrachova, k prameni Labe, k Labskému vodopádu a ©pindlerovce, odtud dál na Luční boudu, do Pece pod Sněžkou.
naší nejvýznamnější české řeky Labe vyvěrá na Labské louce, sousedící
v těsné blízkosti státní hranice s Polskem. Tento pramen v roce 1684 symbolicky vysvětil
královéhradecký biskup Jan z Talemberka a tak se Labská louka stala definitivně českým územím.
V roce 1968 byla provedena úprava pramene Labe a nainstalována kovová deska s erby měst, kterými Labe protéká.
Místem prochází tzv. Česká cesta a je zde rozcestník turistických tras (červené, zelené a žluté).
polská státní přírodní
rezervace dvou ledovcových karů o hloubce 215 m s rozpukanými žulovými stěnami.
Ve dně Velké Sněžné jámy dvě ledovcová jezírka o hloubce do 1,5 m. V Malé Sněžné jámě čedičová
žíla až do výšky 1425 m. V okolí žíly vzácná květena ve 216 druzích (lomikámen sněžný,
lomikámen vstřícnolistý aj.). Bouda nad jámami připomíná tvarem krakovský hrad Wawel, proto má stejný název.
Dnešní podoba s vyhlídkovou věží z let 1895-1897. Od r. 1960 je v ní rozhlasový a televizní vysílač.
- skalnatý vrchol na severním okraji
Labské louky. Jedná se o skalnatý kužel žulových balvanů (tor) porostlý lišejníkem zeměpisným,
na jižní straně je 20 m vysoká členitá stěna. Vzhled ovlivňuje mrazivé zvětrávání.
jeden z nejznámějších krkonošských kamenů. Jedná se o sekupení
žulových balvanů "tvarůžkovitého" tvaru (tor) na hraničním hřbetu.
Název také připomíná výrobu pověstných krkonošských sýrů. Je dostupný nejen po cestě,
ale i od Vosecké boudy. Vaši pozornost pravděpodobně nejvíce upoutá plochý ukloněný viklan,
který můžete vidět ve vrcholové části skaliska. Nedaleko od tohoto místa se nachází
turistický hraniční přechod. Začátek Cesty česko-polského přátelství. Rozhled do Polska.
Nedaleko na polském území výrazný vrchol Szrenica (Jínínoš, Jinonoš),
kde končí lanovka (z r. 1928) ze Sklarske Poreby, dlouhá 3 km.
se nachází v hlavním krkonošském
hřebeni (Slezský hřeben). Jižně od horského střediska Szklarska Poreba, Vrcholek je jen asi 200 m od české hranice.
Je obklopen skalami a je výborným výhledovým bodem. Doslova ze všech stran se zde sbíhají značené trasy,
včetně cesty od turistického hraničního přechodu u Vosecké boudy.
Zde končí lanovka ze Sklarske Poreby, dlouhá 3 km.
leží v západní části Krkonoš
v první zóně Krkonošského národního parku ve výšce 1260 m n. m.
Byla založena před rokem 1743 jako seník, kolem roku 1790 sloužila jako přístřešek pro dřevaře a hospodářské stavení.
Říkalo se jí Česká nová nebo také Františkánská, podle mnicha, který zde přebýval. Název "Vosecká" získala podle louky,
na které stojí. Pro turistické účely je využívána od roku 1896 a v roce 1900 byla přestavěna a rozšířena.
Svoji nynější podobu dostala přestavbou po skončení druhé světové války. Jako jedna z mála hřebenových bud nebyla nikdy
zasažena požárem. Její další raritou je nepřítomnost elektrické sítě, potřebná energie je vyráběna dieselagregátem.
Z Vosecké boudy do Harrachova, přes
Mumlavské vodopády. Nebo po
Kládově cestě na rozcestí Ručičky. Další kamenitá cesta pak vede na Pančavskou louku. 
se nachází na řece Mumlava na okraji Mumlavského dolu pod Ptačincem.
Jsou nejbohatším vodopádem na vodu řítící se s hukotem po celé šířce koryta do hloubky přibližně 10 metrů. Vodopády zabírají celé řečiště a tvoří v žulové skále obří kotle, tzv. Čertova oka.
Jedná se prohlubně, které byly v žulovém podkladu vyhloubeny pohybem vody s kamínky.
Nedaleko vodopádů se nachází Mumlavská bouda - původně harrachovská hájovna, dnes výletní restaurace.
Vodopády jsou dobře přístupné pěšky i na kole po asfaltové cestě, kde je zákaz vjezdu motorových vozidel. www.harrachov.cz | www.harrachov.com | www.harrachovcard.cz | www.kudyznudy.cz | www.sitour.cz | www.holidayinfo.cz | www.aldr.cz | www.lanove-drahy.cz | www.krkonose.eu | www.horskasluzba.cz |
Sportovní areál Harrachov a.s.
Harrachov 225, 512 46 Harrachov
PO BOX: 42
e-mail:areal@skiareal.com
tel: 00420 481 529 353
Léto
Zima